Snad je to jenom sen,
v jehož mlžném východu
se rodí nový den.
Já neznám cesty osudu,
já neznám jeho taje,
však, když mi přijde na mysl,
mé srdce tančí radostí......i slzy smutku kaje.
Tajemná ta věc,
v níž bytí se skrývá.
může být smutná, může být bolestivá,
však i hřejivá a chlácholivá.
Spletité provazy má ve své síti.
Však je lepší uvnitř
než mimo ní býti.
Snad někdo chápe tato slova,
snad někdo má ten stejný sen.
Já nejsem pouze náladová,
chci jen žít svůj nový den
...........a sen.