p { margin-bottom: 0.21cm; }

Ahoj žáci, tento článek jsem připravila pro ty kteří by se chtěli něco víc dozvědět, ale třeba nemají odvahu zajít si na "výlet" :)

Hvězdy jako na dlani

Cesta do hvězdárny

Ve středu jsem byla s mojí třídou na výletě v Brněnské hvězdárně. Získala jsem mnoho znalostí a některé vám sdělím... V 7:30 jsme měli sraz před naší školou. Do hvězdárny jsme jeli tramvají číslo šest a poté tramvají číslo 4. Po 30 minutách už jsme byli před hvězdárnou.

Na místě

Všichni jsme se divily, jak je to velká a moderní budova. „Byli jsme v úžasu“. Hvězdárna se v parku Kraví hory nachází již od roku 1959. Za celou svou existenci prošla mnoho rekonstrukčními změnami. Dříve měla i jiný název, ale před pár lety získala současné jméno –„hvězdárna a planetárium Brno“. Hlavním lákadlem je velké planetárium. V planetáriu jsem měla možnost vidět spoustu zajímavých věcí, které vám ve stručnosti popíši.

Začínáme s prohlídkou

Již při vstupu do „podzemí“ (do planetária se musí jít po schodech dolů) se mi před očima objevila dlouhá zeď plná planet, které vypadaly tak skutečně. Pan průvodce nám ve zkratce něco málo řekl o těchto planetách a poté jsme pokračovali v prohlídce. Jako další nám ukázal váhu, která měřila, kolik byste vážily na jednotlivých planetách. Byly to různé údaje. Na některé planetě byste byly lehcí jako pírko a na další se musela váha počítat rovnou v tramvajích. Další „atrakce“ byla koule, na které se daly přepínat pomocí ovladače jednotlivé planety. Například na měsíci jsem dokonce viděla místa, kde přistáli lidé. Nakonec jsme obhlédli všechny planety a šli jsme se kouknout do připravených kukátek, ve kterých jsme viděli planety očima, kterými je vidíme ze Země. Další zastávkou byla „krabička džusu“. Podstatou bylo zjistit, kolik bude 1 litr džusu vážit na jednotlivých planetách…na jedné byl těžký, že se nedal uzvednout, na druhé byl zase lehký jako „vzduch“. Pro mne nejzajímavější věcí byla koule tekutého mýdla. Když jste s ní otočili, viděli jste atmosféru země, tedy jen náznakově . Posledním „artefaktem“ byly kameny, asteroidy a různí živočichové z planet naší Sluneční soustavy.

Bohužel domů

Poté byl rozchod, ale mohli jsme se ještě jednou podívat na to, co nás zaujalo. Nakonec jsem se třídou vyšla ven z „podzemí“ a měla plno zajímavých zážitků, které mohu vyprávět dalším lidem v mém okolí. Nakonec vše zhrnu. V planetáriu se mi líbil bezbariérový přístup, což znamená, že i lidem, kteří neměli takové štěstí v životě, můžeme ukázat tyto zajímavé krásy Sluneční soustavy. Do planetária bych doporučila zajít rodinám s dětmi, ale i těm, kteří se chtějí dozvědět něco zajimavého o Sluneční soustavě.