Dívka

Dívka

Dívka sedící na okně, nohama lehce pohupující v mrazivém vzduchu, rukou se přidržujíc okenního rámu. Dlouhé hnědé vlasy jí splývají na holá ramena, která se třesou zimou. Zapadající slunce osvětluje dívčinu tvář zlatým světlem a ona tak v krátkých šatech s bosýma nohama, vypadá jako z reklamy na léto, kterou někdo vystřihl a nalepil do zimní pohlednice. Zafouká vítr a sebere tak lehký bílý poprašek z vrcholků stromů a odnese jej do dívčiných vlasů.



Dveře do pokoje se otevřou a nově příchozí se zachvěje chladem. V pokoji je stejně jako venku a to uprostřed ledna znamená nehezký mráz. Přesto tiše přejde ke klavíru v rohu pokoje, který v tuhle dobu bývá obyčejně zalit zlatem slunce, ale nyní ho kryje dívčin stín. Potichounku ho otevře a usedne na židli. Dívka si tiše zpívá melodii,kterou neznámý dobře zná, protáhne si prsty, položí je na klávesnici, stiskne a ticho proříznou první tóny.


... Dívka sebou cukne a otočí hlavu do místnosti, na její tváři zazáří úsměv, když uvidí postavu sedící za klavírem. Potichu se na okně postaví a seskočí do místnosti, v jejích vlasech zazáří světlo a poté tiše zavře okno. Postava u klavíru se usměje, ale neotočí se ani nepřestane hrát. Dívka dojde k neznámému, studenými prsty pohladí jeho hruď, hlavu svěsí na jeho rameno a zůstane tak tiče až do konce skladby. Poté se vezmou za ruce a beze slova odkráčí.


... Dívka se ani nepohne, nejeví ani známku toho, že by slyšela nějakou hudbu. Až pak po několika tónech se jí po tváři rozkutálí slza a za ní druhá.. Ramena už se jí netřesou jen zimou, ale i pláčem. Když neznámý dohraje skladbu, dojde k plačící dívce, vezme ji do náruče a odnese do neznáma.



... Dívka se lekne vykřikne a padá, s jejími modrými šaty si hraje vítr, zachytává jí vločky ve vlasech. Dívka umlká, bělost a krásu pustoší neznámá rudá barva, postava u klavíri se ani neotočila, dohrála skladbu, zavřela okno a odešla.


Proč mohou mít příběhy tolik konců? Kdo z nás může s jistotou říct který je ten správný a který se právě teď někde třeba odehrává? Proč když se rozhodneme pro jednu možnost ty zbylé už se nikdy nedozvíme? Ne jako tady... Když si jednou zvolíte, nevede cesta zpět, někteří odvážlivci tomu říkají život.