Kdyby dnes někdo přišel na Bakalku, asi by se dost divil. Všechno bylo jinak. Žáci prvního stupně nebyli ve svých kmenových třídách. Všichni prožili vyučování v promíchaných skupinách. O přestávkách byly chodby nebývale plné života, protože se tu žáci setkávali.

Slavili jsme totiž Den Země.

Tématem bylo jídlo. Nemluvili jsme však o potravinách, které sníme, ale o těch, které naopak v obrovském množství končí každý den na skládce. A že ho je, jak jsme se přesvědčili, až děsivě mnoho. I když to moc povzbudivé téma nebylo, den jsme si užili a zažili jsme i dost legrace. Prověřili jsme své dovednosti, a při spolupráci ve skupinách jsme poznali nové kamarády. Také jsme si mohli zkusit, jaké to je mít jiné učitele.

Pro někoho bylo obtížné navázat kontakt s tím, koho zná jen od pohledu, pro jiného zase najít v textu informace. Pro některé děti byla výzva vyjádřit nahlas svůj názor nebo odpovídat na otázky všetečných reportérů.

Někomu se možná i tak mohlo zdát, že jsme se moc neučili. Opak je pravdou. Zvládli jsme toho docela dost. Hry, zpívání, příběh, práce s video nahrávkou, tvoření plakátů nebo třeba hra na reportéry. Ze zpětné vazby víme, že si z dnešního dne všichni odneseme něco nového. Každý si mohl nabrat z balíčku souvislostí, informací, postojů, názorů i pojmů, ale také kamarádství, komunikace a spolupráce, do sytosti.



Kdo ví, třeba nás děti z Bakalky brzy překvapí svou šetrností, dobrými činy a laskavým chováním k životnímu prostředí.