Tak mě tu máte zase...

Tak mě tu máte zase...

Dobré předvánoční poledne,

máme to tady po roce zase...Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé. Šťastné a nedoškavé děti, šťastné maminky stojící u trouby pečíc rohlíčky, placičky, tlapičky a jiné blbostičky, které u nás potom stejně nikdo nejí (až na mě), šťastné tatínky lovící kapříky a soupeřící o hezčí stromeček než má soused, veselé babičky, které po stošedestátépáté pletou svetr s jelenem a veselé dědečky, kteří doufají, že kromě ponožek (kterých v tomto případě není nikdy dost) najdou pod stromečkem ještě i něco jiného na zahřátí (u nás se tato změna nekoná dědo)... zkrátka jsou tu Vánoce, svátky klidu a míru, všichni jsou šťastní, až to hezké není :)

Město praská ve švech, v náporu dárkuchtivých nedočkavců, sotva projdete z jedné strany na druhou, peníze lítají, dětičky zpívají, Svoboďáček teče proudem, solné lampy a zvonečky u kováře slaví dvacátý rok na trhu, dřevěný betlém si letos ustlal na prostěradle, Vietnamci prorazili trh s novými nočními košilemi, bramboráky si dávají vanu horkého oleje... vše jak má být, Vánoce mohou začít... Doufejme, že si tu všechnu lásku, radost a štěstí ve zdraví přežijeme, svátky si užijeme, trochu si odpočineme (já se musím učit), břicha naplníme, kalhoty povolíme a v lednu se zase sejdeme...

Krásné svátky všem Bakalákům přeje Alena