"Sweet 60s" aneb Recenze na představení mladé herečky

"Sweet 60s" aneb Recenze na představení mladé herečky

18. 2. 2009

"Sweet 60s" aneb Recenze na představení mladé herečky

To jsem tak jednou seděla ve třídě a očekávala nějaké cosi. To "cosi" bylo oznámení naší paní učitelky Mazourkové. Myslela jsem si, že nám oznámí nějakou tu zapeklitou, milou písemku ale naopak. Jde se do divadla! Nejdříve jsem od toho moc nečekala, a moje obavy se zhmotnily, když mi pár nejmenovaných spolužáků oznámilo, že budou poslouchat MP3. Ale my herci, doufáme až do toho posledního okamžiku, což jsem se rozhodla také udělat a rozhodla jsem se správně.
 
 
Tak to už tak zase jednou sedím, tentokráte ale ne ve třídě, ale v sále Břetislava Bakaly. Představení postav, děje a jdeme na to. Po první půlminutě mi došlo, že je celé divadlo v angličtině, ačkoliv mi to už někdo určitě oznámil. Děj byl zajímavý, protože se jednalo o mé oblíbené téma: Šedesátá léta. Rock´and´roll, drogy, sex, džíny, alkohol - to vše reprezentuje tuto volnou dobu. Snad jen malé vysvětlení děje. K babičce přijedou na letní prázdniny sourozenci, kteří teď vůbec pro mne nemají jmen. Se svou partou domlouvají různé akce, diskotéky a večírky. Jednou ale přijede k babičce i sestřenice Carol, která se opravdu totálně liší ode všech ostatních, kteří si zní kvůli jejímu "nevkusnému" oblečení tropí legraci.
 
Teď už ale přestoupíme k mému kladnému a záporněmu hodnocení celého tohoto představení. Jak už jsem se zmínila, moc jsem od toho nečekala, ale nakonec: mělo to pointu a vtip, herci měli krásné barevné kostýmy a moc se mi líbily, když už jsme u těch kostýmů, trenky jednoho z herců s divným ale moc roztomilím červíkem, a hlavně oceňuji, že herci při představení nekouřili, pouze to simulovali. Byla jsem také unešena přestavbami doprovázené vtipnou hudbou. Teď ale ta horší stránka.
 
Určitě si o mne budete myslet, že jsem nějaká stará a ošklivá čarodějnice, co se snaží hledat na všem chyby, ale není to tak, musím vás zklamat. Moc se mi nelíbilo, že herci byli shrbení, dívali se často do diváků, ovšem tam byly i scény, u kterých to bylo předepsáno ale ve více případech tomu tak nebylo. Choreografie často nebyla moc sehraná, ale to taky mohlo být za účelem něčeho, co jsem nepochopila. Snad to mělo značit, že herci, nebo snad jejich postavy, jsou v poněkud podnapilém stavu či byli zaujati marihuanou, jak tomu tak v šedesátých letech bylo. Zpívání do písní by byl dobrý nápad, kdyby se přidali všichni a ne jen herečka ve žlutých šatech a jeden pobroukávající herec.
 
Jinak představení hodnotím velmi, velmi kladně a hlavně toho červíka a také odvázanou babičku s hůlkou a džínama. To jsem tak jednou seděla...