Američané a Češi

Američané a Češi

23. 3. 2010

 

Američané jsou hrdý a sobecký národ. Snad bude to tím, že jejich země je numero uno v žebříčku vyspělých států. Přestože patří k populaci nejvíce obézní, cítí se krásní, jak po duševní tak i fyzické stránce. Američané se vám nikdy nesvěří s faktem, že se cítí špatně a něco je trápí. Snaží se na okolní svět působit sebevědomě a vyrovnaně. "Smajl end sej helou" je jejich naprosto přirozená reakce při střetu s přítelem či i méně oblíbenou osobou.
My Češi jsem vypadli z úplně jiných latexových kalhot naší planety. Nechováme se impulzivně a už vůbec ne sebejistě. Vzdyť se stačí projít po ulici (bez sluchátek na uších) a z každém rohu uslyšíme problémy jednoho, tu druhého i třetího člověka. Zeptat se Čecha prostou otázkou, jak se má, je záležitostí nemálo minut. Vše řeší, rozebírá a analyzuje. Jsme nezdravě sebekritiční, z čehož pramení naše věčná nespokojenost. Problémy vidíme všude, ve všem, s každým, neboť nejsme smíření s vlastním já. U mě tomu není jinak.
Nezbývá než se nad sebou zamyslet a nezaujatě se zhodnotit. Jsem vážně neschopná, nebo je to výmluva pro mou lenost? Jsem nesnesitelně náladová, nebo se v mém okolí vždy najde někdo, kdo mi mé nadšení pošlape? Vidím se příliš neschopnou, nebo jsem pouhá realistka? Vážně jsem povrchní, nebo přesvědčena o tom, že Kurt Cobain je stvořitel světa a tudíž by jej měl každý znát? Jsem náročná, nebo jen žádám své standarty? (opravdu je příliš chtít po chlapovi, aby po sobě sundával prkýnko na toaletě?!) Jsem nevhodně sprostá, nebo si někteří lidé v mém okolí nezaslouží příliš libozvučné otitulování? Jsem vztahovačná, nebo jsem si vědoma, že se mě druzí snaží urazit přeslazenými lichotkami? Jsem zákeřná, nebo přirozeně cílevědomá?
Tohle je opravdu napováženou. Pokud se budu příklánět k možnosti první, budete mě považovat za nesnesitelného barbara a osobu bez svědomí. Pokud k druhé variantě, budu na vás působit nelidsky a namyšleně. Raději teda jako každý správný Čech sklopím oči, nasadím si do učí sluchátka, zapnu přehráváč a odkráčím, kam nejdál to bude...