V době předvánoční – adventní se snažím již třetí rok navodit ve třídě radostnou atmosféru malinko pozměněnou organizací vyučování.

 Každý den začínáme tím, že rozsvítím adventní věnec, zhasneme světla a v ranním šeru dětem čtu nějaký zajímavý příběh. Celé to trvá nejvýš deset minut.

Letos jsem však byla nejvíce překvapená já sama – překvapení mi připravily děti.

V pracovních činnostech vyráběly s paní učitelkou Dvořákovou pěkné skřítky. Pak skřítci ze třídy zmizeli – myslela jsem si, že si je děti vzaly domů. Ale omyl! 1. prosince ráno, když jsem vešla do třídy, měla jsem na okně les plný krásných skřítků. No nádhera!!! Úplně se mi zatajil dech. To však nebylo všechno. Každý skřítek měl na čepičce číslo a děti mi prozradily, že každý skřítek skrývá tajemství a že já mám každé ráno jedno z těch tajemství odhalit. Zkrátka nádherný „adventní kalendář“ – každý skřítek skrýval nějakou pozornost od dětí.

Bylo to pro mě velice milé (až dojemné) překvapení. Děcka, moc jste mě potěšili – jste skvělí!!!

                                                                                                                                                               p. uč. Mošťková





A jak to vnímají děti ?



Čteme zajímavé příběhy. Každé ráno se na to těším. Jsem zvědavá, jaký příběh budeme číst. …Paní učitelka vždy rozsvítí svíčky, zhasne a začne číst. Četli jsme Chlapeček a dálka, Měsíc, … O zlobivé hrdličce a mnoho dalších. Všechny jsou napínavé! …



Moc se mně tato četba líbí, protože jsou to moc pěkné příběhy. Akorát by mohly být trošku delší. …



… těším se na vyprávění o adventu. Jednak kvůli tomu, že nám to zabere kousek hodiny a taky že je to jiné než v ostatních měsících a školních hodinách. …



Těším se … nejvíc na čtení, skřítky a tmu. Začne se číst a já jako vánek plachtím oblohou. Když se kouknu z okna, vidím ten příběh, jako by se odehrával teď. … Když se řekne, že se de otevírat skřítek, já hned napjatá čekám, co tam bude. … Je to pro mě nové! To je dobře.



… Těším se na ranní četbu a baví mě. Jsou to nádherné příběhy. Třeba Chlapeček a dálka, Měsíc, atd. Nejvíc se mi líbila pohádka Měsíc. …



Mně se líbí naše ranní čtvrthodinka, protože je to originální nápad. Čteme si pohádky: rozsvítíme svíčky, zhasneme a ponoříme se do … pohádky. …Velmi oceňuji naši paní učitelku za tento nápad. Někdy si čteme kratší, někdy delší pohádky, … Nejradši mám ty krátké příběhy. Jsou takové hodně na zamyšlení. …



… Ty pohádky jsou legrační a zvláštní. Vždycky máme zapálené svíčky na adventním věnci a máme zhasnuto. My všichni posloucháme. Mně se ty pohádky líbí. …



Docela se na ty pohádky těším a líbí se mi, když se čte ve tmě.



Líbí se mi to moc. Líbil se mi příběh o větru a dálce. Chtěla bych, aby to čtení bylo až do konce školního roku. Příběhy jsou poučné a zajímavé i na zamyšlení. … Každý příběh je o něčem jiném. A taky se nám krátí matematika a český jazyk.



Je to zvláštní. Probouzí to ve mně zvláštní pocit. Příběhy bývají velmi zvláštní. Bývá v nich zosobnění. Vždy nám při tom svítí adventní věnec.



… Před tím, než se ponoříme do hloubky nekonečného moře učení, zapálíme si svíčku na adventním věnci, někdy dvě, někdy tři a paní učitelka nám začne číst. Sice kratší, ale o to krásnější a zajímavější příběhy různých lidí, bytostí a zvířátek. Je tma a my posloucháme ty povídky. Svítí jen malinké světýlko svíčky. Je to krásná atmosféra a jakmile paní učitelka dočte … Tím to nekončí. Vezme si krásného skřítka a vezme si dáreček, co je uvnitř. Je to nádhera!



… Zapálíme svíčky – 1, 2 nebo 3 a 4 a paní učitelka začne číst. Vždycky je to krátký nebo trochu delší. Je to zábavný. Je škoda, že příští rok se to už asi nebude číst. Nejvíc se mi líbil příběh o tom, jak chlapeček vyzvídal od rostlin, lávky atd., jestli jsou užitečné. Trvá to tak asi 5 až 10 minut. Potom sfouknem svíčky a dem se učit.



Paní učitelka čte příběhy a to mě baví. Také když otevírá „adventní kalendář“, líbí se mi ty dárečky – ukazují, jak mají děti rády paní učitelku. A taky se těším, jak paní učitelka bude otvírat mého trpaslíka. A teď to shrnu: 1) Baví mě příběhy od paní učitelky – a chtěla bych víc. 2) Náš adventní kalendář se nám moc povedl. 3) Líbí se mi ty dárečky v něm a těším se, až paní učitelka uvidí můj dáreček. Prostě se cítím ráno dobře!!!



Když jdu ráno do školy, tak se těším na vánoční čtení. … Ty příběhy sice nejsou nijak akční nebo masivní, ale jsou o přírodě. O věnci si myslím, že je celkem dobrý, ale už se těším, až paní učitelka bude zapalovat čtyři svíčky. Ale to už budou skoro vánoce. A ještě jak jsme dělali skřítky pro paní učitelku, tak jsem jí dal dva dárky a těším se, až bude moje číslo … Prostě: vždycky se rád těším.



… Když jsme si četli ty povídky, vyvolalo to ve mně pocit klidu, pohody, atd. Ještě k tomu tu voní adventní věnec, který má paní učitelka na skříni. …



Mně se četba líbí, až na to, že ji moc nevnímám. Je taková nevýrazná. Bylo by lépe, kdybychom četli nějakou dobrodružnou knížku, aby měla kapitoly a abychom se u ní zabavili. Např. Čtyři kamarádi v akci. Jinak je to hezké.



… Cítím se jako když jsem asi ve třech letech usínala u babičky, která mi každý večer četla pohádku na dobrou noc. …



… Někdy je to zábava a někdy je to naopak trošku smutné. Nejlepší příběh byl o potůčku, který tekl, až dotekl do moře. Potom se vypařil, protože moře se ohřívalo díky slunci. Tak se dostal do oblak jako mráček a potkal vítr. Ten ho nesl světem, ale potůček chtěl pořád domů, a tak ho vítr odnesl domů.



PS: Nic mě nenapadá.



Ranní čtení se mi líbí, protože je to příjemné. Nepřijde mi to příjemné jen proto, že se v tu chvíli neučíme, ale je to prostě příjemný začátek dne. Člověk je dobře naladěný na učení a je to zábava. No a vždycky se na čtení těším. Je to prostě bezva.



… Líbí se mi rožnuté svíčky … Líbí se mi, že se nemusím hned zrána učit a proto se do školy už víc těším. Každý týden si rožneme o svíčku víc.



… Příběhy jsou většinou napínavé. Až je zhasnuté světlo, klid, rozsvícený adventní věnec, paní učitelka začne číst.



… Paní učitelka nám čte různé příběhy. Jsou to takové zvláštní příběhy: jsou vždy poučné nebo na zamyšlení – velmi se mi líbí. A proč se mi líbí? Protože nás to vždycky trochu uklidní a taky nemáme tak dlouhou hodinu. Potom nám ten den víc utíká. …



… Těším se na pohádku, ale čteme jen jeden příběh. Někdy bych chtěla číst dva, protože hned po ránu se nechci učit. …



… To čtení mě baví z celého vyučování nejvíc. Paní učitelka nám čte každé ráno příběhy a pokaždé k tomu příběhu zapálí svíčku na adventním věnci, ale vlastně už dvě svíčky. Ty příběhy, co každé ráno posloucháme, jsou jeden hezčí než druhý. Paní učitelka ví, co má před vánocemi vzít za knížku, aby se nám to líbilo … Paní učitelka má každé ráno dobrou náladu.